Pocení je téma většiny lidí, ne všichni o něm však rádi mluví. Podívejme se na problematiku pocení, deodorantů a antiperspirantů bez okolků.
Pocením se tělo přirozeně ochlazuje, zbavuje se tak zároveň odpadních látek (toxiny vzniklé látkovou výměnou). V potu jsou také obsaženy feromony, kterými lákáme jedince opačného pohlaví. Pot je tvořen z 99 % vodou, a to zbylé 1 % (minerály, soli, bílkoviny, …) vytváří živnou půdu pro bakterie. A právě pot a bakterie vytváří nežádoucí zápach, který se snažíme deodoranty či antiperspiranty překrýt.
Víte, jaký je rozdíl mezi deodorantem a antiperspirantem? Antiperspirant ucpává potní žlázy a brání tak pocení a zároveň odvádění toxinů z těla. Deodorant pocení nebrání, neucpává potní žlázy, jen ničí bakterie způsobující zápach. Ať už zvolíme jedno nebo druhé, měli bychom si dát pozor na látky, které by nám mohly uškodit. Jsou to především:
- Parabeny: konzervanty bránící kažení výrobků, od roku 2004 se řeší jejich dopad na zdraví a potenciální riziko vzniku rakoviny
- Hlíník (Aluminum Hydrate, Aluminum Chlorohydrate): těžký kov ucpávající potní žlázy, označuje se také jako možnou příčinu rakoviny prsu
- Triclosan: dezinfekční látka narušující přirozené chování našich hormonů, z důvodu obavy o vzniku rezistence bakterií EU jejich používání v kosmetice zakázala, v zákazu však vynechala deodoranty, ústní vody a zubní pasty
- Propylenglykol (Propylene Glycol): levná syntetická látka zabraňující vysychání výrobku, používá se také v nemrznoucích směsích, které známe z auta. Lehce proniká kůží a umožňuje tak i dalším látkám do kůže lehce proniknout. Problém nastává tehdy, když je výrobek plný chemie, která je díky této látce lépe vsáknuta do kůže.
